🔴 V 7. díle seriálu Případy prvního oddělení pod názvem „48 hodin“ řešili policisté případ podezřelého z loupežného přepadení několika důchodců, v němž policisty svazovala lhůta 48 hodin k tomu, aby našli na podezřelého dostatek důkazů na jeho obvinění a podání návrhu na vazbu.

Co všechno musí policie stihnout během 48 hodin od zadržení? A proč tato lhůta není delší?

🔴 V trestním řízení platí princip presumpce neviny, tedy s každým podezřelým či obviněným musí být jednáno jako s nevinným až do okamžiku právní moci rozsudku soudu o jeho vině. Listina základních práv a svobod chrání právo na osobní svobodu každého člověka, bez ohledu na to, zda je potenciálně vinný nebo nevinný. Toto dočasné omezení na svobodě ze strany policie může trvat max. 72 hodin, poté musí být obviněný buď vzat do vazby na základě rozhodnutí soudce, anebo propuštěn.

Kdy lze zadržet podezřelého? Při spáchání trestného činu nebo bezprostředně poté může být podezřelý zadržen policií nebo kýmkoliv jiným, a to bez dalšího. Pokud má k zadržení dojít později a policie pouze čeká na vhodný okamžik, potřebuje k tomu písemný souhlas státního zástupce.

🔴 Co všechno se musí stihnout ve lhůtě 48 hodin? Po zadržení začne běžet lhůta 48 hodin. Jedná se o společnou lhůtu pro policii i státního zástupce. Během ní musí policie převést podezřelého na policejní stanici, provést jeho osobní prohlídku, zjistit totožnost, sepsat s ním protokol o výslechu zadrženého podezřelého. Pokud je to cizinec, musí mu obstarat rychle tlumočníka. Dále musí policie obvolat obhájce ex offo vybraného z abecedního pořadníku, pokud podezřelému hrozí více než 5 let vězení, příp. umožnit podezřelému si vybrat zvoleného obhájce, domluvit se s obhájcem, za jak dlouho stíhá dorazit k výslechu na policejní stanici, zavolat na okresní soud a požádat soudce o oficiální ustanovení daného obhájce a o zaslání ustanovení do datové schránky obhájce. 

Dále musí policie sepsat usnesení o zahájení trestního stíhání, nechat obhájci čas na poradu s jeho klientem a příp. i tlumočníkem, poučit obviněného o jeho právech (zejména o právu odepřít výpověď), sepsat protokol o výslechu obviněného a zeptat se ho na samotný trestný čin, jakož i okolnosti zakládající důvod vazby (tj. zda má v ČR stálé zaměstnání, bydlení, rodinu). Pokud policie nemá dostatek důkazů pro obvinění, musí si zajistit např. účast soudce a figurantů u rekognice nebo požádat soudce o nařízení domovní prohlídky.

Poté musí policie předat státnímu zástupci spis s návrhem na vazbu, pokud usoudí, že jsou vazební důvody dány, a dále provést povinné identifikační úkony, tzn. sejmout obviněnému otisky prstů a provést bukální stěr slin, pokud jde o úmyslný trestný čin, a to i v případě, že je obviněný následně propuštěn ze zadržení. Státní zástupce poté musí sepsat návrh na vzetí do vazby a poslat ho soudu tak, aby mu tento návrh byl doručen nejpozději do 48 hodin od okamžiku zadržení podezřelého.

Soudce má dalších 24 hodin. Pokud je soudci návrh na vazbu doručen v pracovní době soudu, předá mu kancelář soudu neprodleně spis. Pokud je doručen mimo pracovní dobu, je kontaktován telefonicky příslušný „dosahový“ soudce. Ten se musí se spisem seznámit, domluvit s kanceláří soudu policejní eskortu obviněného, který se v daný okamžik nachází v cele předběžného zadržení, nařídit vazební zasedání a pro tento účel si rezervovat jednací síň a obstarat zapisovatelku. Soudce si musí nechat určitou časovou rezervu pro případ, že by se výslech obviněného protáhl.

Nejpozději do 24 hodin od obdržení spisu musí na základě proběhlého vazebního zasedání rozhodnout, že obviněného buď bere do vazby, anebo že ho propouští na svobodu. Jakékoli sebemenší prodlení (byť v řádech minut) je přísně kárně trestáno. Soudce musí rozhodnout, zda jsou u obviněného dány důvody pro vazbu útěkovou (obava, že uprchne), vazbu koluzní (obava, že bude ovlivňovat svědky) nebo vazbu předstižnou (obava, že bude trestnou činnost opakovat).

🔴 Více zde: https://www.ceskatelevize.cz/porady/10354229723-pripady-1-oddeleni/213512120200007–48-hodin/