🔴 V 8. díle seriálu Případy prvního oddělení pod názvem „Policajt na odstřel“ řešili policisté případ recidivisty závislého na drogách, který se nejprve snažil zastřelit dva policisty a poté začal připravovat podomácku vyrobený granát, aby jím mohl zneškodnit více policistů naráz.

⚫ Jedním z usvědčujících důkazů bylo, že svědek-policista, který osobně viděl pachatele, rozpoznal pachatele na fotografii.

🔴 Rekognice může být prováděna i podle fotografie, nejen „in natura“, ale má to svá pravidla.

⚫ Pachatel do doby této rekognice ještě nebyl ztotožněn, takže policie nemohla dosud zahájit trestní stíhání proti konkrétní osobě. Jednalo se tedy o tzv. neodkladný či neopakovatelný úkon, kterému byl správně přítomen soudce jako garant zákonnosti.

Ještě totiž nebyl znám konkrétní obviněný, který tudíž ani nemohl mít obhájce, který by se úkonu zúčastnil.

🔴 Policisté však neprovedli předchozí výslech svědka, což je zásadní porušení zákona. Tento výslech má sloužit k zabránění toho, aby svědek si „natipoval“ pachatele a jeho popis dotvářel až poté, co ho uvidí.

⚫ U rekognice také chyběla nezúčastněná osoba, která má působit jako garant nezávislého posouzení, zda policie nehraje „habaďúru“. Účast této osoby nemůže nahradit ani soudce!

🔴 Mají být fotky svědkovi ukázány postupně jedna po druhé, nebo všechny naráz? Zákon na to neodpovídá. Obdobně jako u klasické rekognice „in natura“ rozlišujeme tzv. simultánní line-up, kdy svědek vnímá podezřelého spolu s nejméně třemi dalšími osobami ve stejnou dobu, tedy naráz, a tzv. sekvenční line-up, při němž svědek vidí fotografie postupně, tedy v každou chvíli jen jednu fotku.

Domnívám se, že simultánní line-up zvyšuje riziko tzv. relativní identifikace, tedy že si svědek vybere z několika osob, která mu „nejvíc pasuje“. Oproti tomu u sekvenčního line-upu musí u každé fotografie zvlášť říct „ANO-NE“, takže pravděpodobnost správné identifikace je vyšší.

⚫ Fotky figurantů by se měly s fotkou podezřelého shodovat i co do stáří, formátu a kvality.

Ústavní soud řešil případ, kdy fotky figurantů byly starší, nažloutlé, málo ostré, zatímco fotka pachatele byla na novém digitálním snímku s vysokým rozlišením a čerstvým datem v pravém dolním rohu. Takovou rekognici prohlásil za nezákonnou!

🔴 Kde policie bere fotky figurantů? Co na to GDPR? Ústavní soud dovodil, že pro použití fotografií figurantů při rekognici není potřeba jejich souhlas, neboť zde existuje zákonná licence pro úřední účely, která vyplývá ze zákona o občanských průkazech. V současnosti jsou však figuranty na fotografiích zpravidla jiní obvinění, jejichž fotografie pořizuje policie při povinné identifikaci.

⚫ Více viz 32. minuta seriálu zde: https://www.ceskatelevize.cz/porady/10354229723-pripady-1-oddeleni/213512120260001-policajt-na-odstrel/